V Berlíně usazená italská vizuální umělkyně, performerka a hudebnice Alessandra Eramo se na čistě audiálním poli prezentovala v roce 2011 albem Come ho imparata a volare, které představuje terénní nahrávky zachycující přerod larvy v mouchu a je de facto podobenstvím o vzkříšení. Na singlu Roars Bangs Booms z roku 2014 interpretuje pomocí hlasu a elektroniky osm onomatopoických slov z futuristického manifestu Luigiho Russola Umění hluku. Všechny tyto zkušenosti, které mají spíše podobu črt, zúročila na nejnovějším opusu Tracing South, kde mistrně předvádí širokou škálu svých dovedností.
V první kompozici a/tem si vystačí se vzdechy, šepoty, pomlaskáváním a vyráženými i prodlužovanými hláskami, které různě vrství. I cannot neglect the sea je v základu recitativ, kde se vše opakuje a dubluje jakoby v cyklické ozvěně. Mediterranean migrant cemetery je
postaveno na elektronické bázi a kvílení thereminu, do nichž se prolíná
sykot a zmnožené hlasy. Dokonalou slovní ekvilibristiku přináší really very gut! (nocturne), kde si vokalistka pohrává s pouhými dvěma slovy, jež pronáší nejrůznějšími způsoby včetně kratičkého prozpěvování. Pais je na vážnější notu a hra s titulním slovem je podkreslena pozvolna se měnícím tónem. Southern landscape je
čistě instrumentální a nad elektronickým základem se vznáší ústní
harmonika. Vyrážené i táhlé hlásky a slabiky jsou pak doménou skladby vacio. Song for the sun (carnival rites) vychází
z terénní nahrávky z karnevalu v Chile a působí jako dětská píseň. Do
ptačího světa se všemi jeho skřeky, šelesty, štěkoty a cvrliky nás
zavede primitive bird.
Konglomerát elektronického balastu, hrdelního zpěvu, skřípotu, žbrblání i šamanského zaříkávání pak přináší my favourite A train. A zcela na závěr zazní překvapivě regulérní píseň-vyznání when I look into your eyes. Alessandra tu zkrátka překvapuje každým momentem a k nečekaným zvratům i vtipným pointám dochází mnohdy v průběhu daného kusu. Oproti předchozím dílům obrovský skok vpřed. Dotažené, svébytné, bez použití obvyklých rozšířených hlasových technik a přesto technicky zcela brilantní.
TRACING SOUTH re√iew in Czech UNI Kulturní Magazín
V Berlíně usazená italská vizuální umělkyně, performerka a hudebnice Alessandra Eramo se na čistě audiálním poli prezentovala v roce 2011 albem Come ho imparata a volare, které představuje terénní nahrávky zachycující přerod larvy v mouchu a je de facto podobenstvím o vzkříšení. Na singlu Roars Bangs Booms z roku 2014 interpretuje pomocí hlasu a elektroniky osm onomatopoických slov z futuristického manifestu Luigiho Russola Umění hluku. Všechny tyto zkušenosti, které mají spíše podobu črt, zúročila na nejnovějším opusu Tracing South, kde mistrně předvádí širokou škálu svých dovedností.
V první kompozici a/tem si vystačí se vzdechy, šepoty, pomlaskáváním a vyráženými i prodlužovanými hláskami, které různě vrství. I cannot neglect the sea je v základu recitativ, kde se vše opakuje a dubluje jakoby v cyklické ozvěně. Mediterranean migrant cemetery je postaveno na elektronické bázi a kvílení thereminu, do nichž se prolíná sykot a zmnožené hlasy. Dokonalou slovní ekvilibristiku přináší really very gut! (nocturne), kde si vokalistka pohrává s pouhými dvěma slovy, jež pronáší nejrůznějšími způsoby včetně kratičkého prozpěvování. Pais je na vážnější notu a hra s titulním slovem je podkreslena pozvolna se měnícím tónem. Southern landscape je čistě instrumentální a nad elektronickým základem se vznáší ústní harmonika. Vyrážené i táhlé hlásky a slabiky jsou pak doménou skladby vacio. Song for the sun (carnival rites) vychází z terénní nahrávky z karnevalu v Chile a působí jako dětská píseň. Do ptačího světa se všemi jeho skřeky, šelesty, štěkoty a cvrliky nás zavede primitive bird.
Konglomerát elektronického balastu, hrdelního zpěvu, skřípotu, žbrblání i šamanského zaříkávání pak přináší my favourite A train. A zcela na závěr zazní překvapivě regulérní píseň-vyznání when I look into your eyes. Alessandra tu zkrátka překvapuje každým momentem a k nečekaným zvratům i vtipným pointám dochází mnohdy v průběhu daného kusu. Oproti předchozím dílům obrovský skok vpřed. Dotažené, svébytné, bez použití obvyklých rozšířených hlasových technik a přesto technicky zcela brilantní.
Petr Slaby